Jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky státu je dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk je jedním ze základních práv občana.
Dnem 1.10. 2004 nabyl účinnosti zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tato základní právní norma stanovuje postup k dosažení cílů politiky státu v oblasti zaměstnanosti.
Státní politika zaměstnanosti usiluje:
* o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních
silách,
* o produktivní využití zdrojů pracovních sil,
* o zabezpečení práva občanů na zaměstnání.
Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a úřady práce.
Úřady práce (ÚP) jsou územním orgánem státní správy s právní subjektivitou, jejichž nadřízeným orgánem je MPSV – Sekce politiky zaměstnanosti a trhu práce (SPZTP MPSV). ÚP mají tyto funkce:
* sledují a hodnotí stav na trhu práce, zpracovávají koncepci vývoje
zaměstnanosti ve svém územním obvodu, přijímají opatření
k ovlivnění nabídky a poptávky;
* informují občany o možnostech získání zaměstnání, odborné
přípravy a rekvalifikace, informují zaměstnavatele o volných zdrojích
pracovních sil;
* zprostředkovávají vhodné zaměstnání uchazečům a zájemcům
o zaměstnání;
* poskytují občanům poradenské služby spojené s hledáním
zaměstnání, volbou povolání, odbornou výchovou a rekvalifikací;
* vedou evidenci uchazečů, příp. zájemců o zaměstnání,
evidenci volných pracovních míst, evidenci pracovních povolení vydaných
cizincům nebo osobám bez státní příslušnosti;
* rozhodují o vyřazení z evidence uchazečů
o zaměstnání, o přiznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení
hmotného zabezpečení;
* organizují, zabezpečují a usměrňují rekvalifikaci uchazečů
o zaměstnání a zájemců o zaměstnání;
* hmotně podporují vytváření nových pracovních míst; podporují
vytváření a provoz chráněných pracovních míst a chráněných
pracovních dílen pro občany se zdravotním postižením;
* vydávají a odnímají povolení k zaměstnávání osobám,
které nejsou státními občany České republiky a občany Evropské unie ani
jejich rodinnými příslušníky;
* spolupracují s institucemi ovlivňujícími trh práce se
zaměstnavateli při přijetí uchazečů do zaměstnání, při umísťování
uvolněných zaměstnanců v důsledku strukturálních změn, při
organizačních a racionalizačních opatřeních, dále spolupracují
s orgány sociálního zabezpečení, státní zdravotní správy a
ostatními orgány státní správy;
* kontrolují dodržování závazných právních předpisů včetně
mzdových předpisů, ukládají pokuty při zjištění jejich porušení,
vyřizují stížnosti občanů;
* hospodaří s finančními prostředky určenými na zabezpečení
státní politiky zaměstnanosti a provoz úřadů práce.
Přehled základních právních předpisů o zaměstnanosti
1. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon
o zaměstnanosti“)
2. Vyhláška MPSV č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č.
435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „prováděcí vyhláška“)
3. Vyhláška MPSV č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů
o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci
zaměstnanců
4. Nařízení vlády č. 515/2004 Sb. o hmotné podpoře na
vytváření pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení
zaměstnanců v rámci investičních pobídek
Aktivní politika zaměstnanosti
Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se zejména o následující opatření (nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti:
Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenství a cílené programy k řešení zaměstnanosti.
Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti
Rekvalifikace
Úřady práce zabezpečují rekvalifikaci pro uchazeče nebo zájemce o zaměstnání v případech, kdy struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktuře nabídky pracovních sil a případná rekvalifikace umožňuje nové nebo další uplatnění ve vhodném zaměstnání.
Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání.
Za rekvalifikaci se nepovažuje řádné studium na středních a vysokých školách.
Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací (stravné, jízdné, nocležné, pojištění). Rekvalifikaci zajišťuje úřad práce příslušný podle místa uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. (§ 109 zákona o zaměstnanosti, vyhláška MPSV č. 519/2004 Sb.).
Rekvalifikace se uskutečňuje formou vzdělávání ve:
* vzdělávacích programech dalšího profesního vzdělávání,
* speciálních programech k získání konkrétní pracovní
dovednosti,
* vzdělávacích aktivitách v rámci mezinárodních programů,
* vzdělávacích programech určených pro uchazeče o zaměstnání
, kterým se věnuje zvýšená pozornost při zprostředkování podle §
33 zákona o zaměstnanosti,
* ve školních vzdělávacích programech pro střední vzdělávání
v rámci soustavy oboru vzdělávání,
* jiných vzdělávacích aktivitách, které směřují k získání
nové kvalifikace nebo rozšíření stávající.
Rekvalifikace může být na základě dohody s úřadem práce prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zaměstnanců, nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje, mohou být plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců.
Investiční pobídky
* hmotná podpora tvorby nových pracovních míst a rekvalifikace
zaměstnanců u investičních pobídek poskytovaných na základě zák.
č. 72/200 Sb., o investičních pobídkách a změně některých zákonů
v platném znění
* dotace na rekvalifikace zaměstnanců podle „Rámcového programu pro
podporu vzniku a rozšíření technologických center a center strategických
služeb“
Veřejně prospěšné práce
Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti vytvořené především pro obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání evidované ÚP.
Tato místa vytváří zaměstnavatel na základě písemné dohody s úřadem práce ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání, nejdéle však na dobu dvanácti po sobě následujících měsíců ode dne sjednaného nástupu uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru.
Finanční příspěvek na úhradu mzdových nákladů zaměstnance, který byl veden v evidenci ÚP, na takto vytvořeném místě může být zaměstnavateli poskytován až do výše skutečných mzdových nákladů, včetně sociálního a zdravotního pojištění.
Společensky účelná pracovní místa
Účel a charakteristika vytváření nebo vyhrazování společensky účelných pracovních míst (SÚPM) je vymezena § 113 zákona o zaměstnanosti.
Cílem poskytnutí příspěvku na zřízení nebo vyhrazení SÚPM je obsazení míst uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní umístění, včetně zahájení samostatně výdělečné činnosti uchazečem.
Jedním z předpokladů tvorby SÚPM a jejich efektivního využití je nízký stav nabídky volných pracovních míst z hlediska profesního nebo územního.
SÚPM se rozumí:
* pracovní místo, které zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na
základě písemné dohody s ÚP na dobu sjednanou v dohodě a je
obsazováno uchazeči evidovanými úřadem práce, kterým nelze zajistit
jiným způsobem pracovní uplatnění,
* nově zřízené pracovní místo pro uchazeče o zaměstnání
evidovaného ÚP, který začne vykonávat samostatnou výdělečnou
činnost.
Na příspěvek k úhradě nákladů při zřízení nebo vyhrazení SÚPM není právní nárok. ÚP jej může poskytnout ve formě:
a. návratného příspěvku,
b. příspěvku na úhradu úroků z úvěrů,
c. jiného účelově určeného příspěvku,
d. částečné nebo plné úhrady vyplacených mzdových nákladů,
včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejného zdravotní
pojištění.
Příspěvek na zapracování
Příspěvek může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému je při zprostředkování zaměstnání věnována zvýšená péče (dle § 33 výše zákona o zaměstnanosti). Maximální doba poskytování příspěvku je 3 měsíce a může činit měsíčně nejvýše polovinu minimální mzdy na jednu fyzickou osobu, která zapracovává.
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
Příspěvek je určen zaměstnavateli, který přechází na nový výrobní program a nemůže pro své zaměstnance zabezpečit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.
Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí taková změna výroby nebo poskytování služeb, při které dochází k zásadním technologickým změnám, nebo změna předmětu podnikání zapsaná v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění.
Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy maximálně po dobu 6 měsíců, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit maximálně polovinu minimální mzdy.
Opatření APZ na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Chráněné pracovní místo a a chráněná pracovní dílna pro osoby se zdravotním postižením.
Chráněné pracovní místo (CHPM) je pracovní místo, které vytvořil zaměstnavatel pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Může se jednat i o CHPM v domácnostech osob se zdravotním postižením. Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření CHPM i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. CHPM musí zaměstnavatel provozovat minimálně 24 měsíců. Na základě písemné dohody může úřad práce na takto vytvořená místa poskytnout zaměstnavateli příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů. Maximální výše příspěvků je stanovena § 75 zákona o zaměstnanosti. Na poskytnutí příspěvků není právní nárok.
Chráněná pracovní dílna (CHPD) je pracoviště zaměstnavatele, ve
kterém pracuje v průměrném přepočteném stavu nejméně 60%
zaměstnanců se zdravotním postižením a které bylo vymezeno na základě
dohody s úřadem práce. CHPD musí být přizpůsobená pro
zaměstnávání osob se zdravotním postižením z hlediska jejich
specifických potřeb, např. z hlediska architektonických bariér,
sociálního zařízení atd. CHPD musí zaměstnavatel provozovat minimálně
24 měsíců. Na základě písemné dohody může úřad práce poskytnout
příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHPD. Maximální
výše příspěvků je stanovena § 76 zákona o zaměstnanosti. Na
poskytnutí příspěvků není právní nárok.
Zdroj: Portál
MPSV
© 2009-2013 www.nabidka-prace.com
Aktuální nabídka práce
|Levné postele z masivu - ekopostele
|Nástroj na vymáhání pohledávek - seznam dlužníků a neplatičů